Navigace

Obsah

Kněževes u Prahy


I. Stopy pravěku v Kněževsi a okolí,  stopy poč. historie
1. Nálezy z  ml. doby kamenné - objev z r. 1998. Asi 6000 1. - 3500 1. př. Kr. 
2. Nálezy z období pravěkého - kultury Únětické. Asi 24001. - 20001. př. Kr
3. Nálezy z období 8. - 9. stol. n. l.
        Ve 20. stol. n. l. byly v naší obci nalezeny dvakrát hroby s kostrami lidí, kteří bylí pohřbeni zvláštním rituálním, tj. obřadním způsobem ve skrčené poloze.
        Při stavebních výkopech Jednak přímo v obci r. 1953 poprvé místní občané objevili dosti zachovalé pozůstatky lidí, jednak podruhé v kněževeském katastru u blízkého letiště Praha - Ruzyně v r. 1998 při výstavbě areálu skladových hal s názvem Airport logistic park rak. bankov. skupiny Reiffeisen byly zjištěny další archeologické nálezy včetně 20 hrobů.
        Tyto pravěké vykopávky vzbudily velký zájem nejen odborníků.  Místní rodáci a starousedlíci mohli již dříve sledovat podobné objevy z okolí blízkého Suchdola a byli poučení ze školních učebnic o tzv. Únětické kultuře. Něco jiného je ovšem setkání s Únětickou kulturou přímo ve vlastní obci a na vlastní oči uvidět její projevy, spoluprožít kouzlo překvapivého nálezu z dávnověku.
        Definice skrčence: "Skrčenec=kostra člověka, pohřbeného z důvodů rituálních v poloze skrčené. Charakteristický zjev v našich zemích zejména pro kulturu Únětickou.
        Vykopávky byly provedeny pracovníky Archeologického ústavu v Praze na staveništi V. Č.  v době od 8. do 14. 12. 1953. Tak pradávno před několika tisíci lety pohřbil kdosi 5 lidí právě na tomto místě.  A daleko větší počet lidí se našel na plošině u Bílé skály,  v blízkosti letiště. Samí skrčenci. 1998 Našly se i jámy, vysekané do skály, obilnice z 8. -9.  stol. 
Poznámka:
R. 1879 učinil roztocký lékař a amatérský archeolog Čeněk Rýzner objev rozsáhlého pohřebiště - pravidelné řady hrobů o jednotné šířce l, 5m, oddělených metrovými uličkami. Holý vrch, Osada z tohoto období se nacházela na vých. straně Kozích hřbetů a byla od pohřebiště oddělena vodním tokem. R. 1928 se ve skalní štěrbině na Kozích hřbetech našel "Soubor bronzových dýk zdobených zlatem a jantarem a pokrytých jemně tepanými ornamenty. Potud neznámá kultura mladší doby kamenné je od té doby nazývána Únětickou kulturou. Únětický potok pramení právě v Kněževsi u Prahy.
 
II. Poloha obce, polohopisné názvy kněževeského katastru, ulice.
        Obec leží ve Středočeském kraji v býv. okrese Praha - západ.  Sousedními vesnicemi jsou: Středokluky, Dobrovíz, Hostivice, Ruzyně, Přední Kopanina, Kněžívka. /Původně/. 
Poloha: Kněževes leží nad Únětickým potokem v Pražské plošině, asi 10 km od Prahy, na samé hranici areálu Mezinárodního letiště Praha-Ruzyně.  500-350 m n/m.

Název obce
        Mezi pohanskými názvy okolních osad- jako např. Běloky,  Černomice/dnes Černovičky/, Postřížín - název Kněževes dokládá starobylost obce a naznačuje souvislost se vznikem křesťanské tradice na počátku přemyslovského prvního českého státu.
        Název Kněževes, tj. Kněžíves evokuje skutečnost, že tato vesnička patřila knížeti-knězi tedy českému panovníku, dnes nazývanému sv. Václav z rodu Přemyslovců, patronu země české, jenž žil v 10. stol. n. l.
Zajímavé je, že v těsné blízkosti obce leží ještě jiná vesnička Kněžívíska, dnes Kněžívka. Další zajímavostí je,  že existuje ještě druhá Kněževes, vzdálenější od Prahy - Kněževes u Rakovníka.
Historie
        Sův. osada se dvěma poplyžími je doložena od r. 1088, ale podle listiny z kláštera sv. Jiří náležela Kněževes církvi ještě před sepsáním zakládací listiny Vyšehradské kapituly,  tj. již v 10. stol.
Polohopisné názvy
Na Sedmerkách - To bývala pole, kde robotník vedl brázdu na poli 7x sem a tam za den.
Za Humny - Humno = udusaná půda k mlácení obilí dobytkem, vyšlapávajícím klasy za stodolou.
U Průhonu - Průhon = cesta, kudy se hnávaly ovce či jiný dobytek na pastviny a zpět.
Na Lánech -  Na propůjčené půdě. Lenní závislost.
U Fořtu - U lesa n. háje.
V Kopance - Na poli, obdělávaném pův. motykou.
Kamenný lom. Těžba opuky.
U Cibulkovýho kříže -  Ve Vervenicích vpravo
Hostivické cesty - Vlevo Hostivické cesty 
Na Kopcích - Vedle Strahovských hranic
U Šárky - Hliniště - Místní trať pražsko-duchcovská. 
Tyto polohopisné názvy jsou z katastru z r. 1936. 
 
Patří sem  i území s názvem Nad kovárnou, Na Zahradách, Mezi novou a starou silnicí.

Kněževeské ulice: obec má 25 ulic se 196 popisnými čísly.
Např.  Na Slovance, U školy, U nár. výboru, K rybníku,  U Ouvalky, Družstevní, K lukám, U zbrojnice,  Had hřištěm, U nádraží, Ke stanici, Na hlavní silnici, Nová čtvrť, Nad mostem, V úvozu.  Ha hřišti TJ  Sokol, Vojenské stavby, Čermákův mlýn, Nad pastouškou, ZD, ALP  sklady, Hospoda,  Na staré silnici, Klubovna Nataša.
Rozloha obce:   544 ha/údaj z  r. 1955, brož. 900 let obce Kněževes/.
Počet obyvatel: 611/údaj  z r. 2004/.
Doprava: ADČS KladnoCŠAD SlanýtNHD Praha-autobus 6. 319. 
Infrastruktura:  Elektřina, obecni vodovod, obecní kanalizace, plynofikace většiny objektů, kabelová Tv, pevnou tf. linku má 152 občanů, telekomunikační Věž u hřbitova.  Údaje z r. 2004. 
Prameny: Kronika obce-II. díl/od r. 1945/. ,katastrální mapa z r. 1936.  : Časopis Kněževák.
 
III.  Kněževeská slavná minulost.  Kult svatého Václava.
        Historie Kněževsi je spjata s počátky českého státu a křesťanství.  Připomínají ji umělecké památky
l. Freska-sv. Václav, rytíř na  koni.
2. Kaple sv. Václava, kníže sv. Václav.

        Historické památky doplňuje každoroční Svatováclavské posvícení. Na zdi objektu č, 14, jenž původně patřil Strahovskému klášteru,  se zachovala za rybníkem Ouvalkou freska, znázorňující rytíře-knížete sv. Václava na bílém koni. Rytíř ztělesňoval ideál bojovníka a křesťana. Nejslavnější osobnost českých dějin. Bílý kůň byl odedávna považován Slovany za posvátné zvíře.
        Vznešený rytíř drží v pravé ruce kopí, nejstarší žerďovou bodnou zbraň. Je ozbrojen, ale nemíří na nás. Vlídná mladá tvář. Vzpřímená postava pakoni, imponující zjev. Freska má tvar podkovy. Ornamenty.  V pozadí Budeč-1. slovanská škola.
        V kněževeské kapli na oltářním obraze lze vidět rovněž knížete a kněze sv. Václava se štítem, na němž je zobrazena svatováclavská orlice-na stříbrném štítu v černé barvě s plaménky, vyšlehujícímu z celého těla. Křídla poseta jetelovými lístky, tj. znak čes. knížat a králů z rodu Přemyslovců/uživ. do r. 1253/. 
Pozn. Orlice-symbol síly a rychlosti, symbol vzkříšení křtem, orlice označovala Krista. Jetel. trojlístek - symbol trojjedinosti a vztahu ke sv. Patrikovi, jenž zabil hada holí ve tvaru kříže s listy jetele.  Před důležitými bitvami si české vojsko brávalo kopí sv. Václava a praporec sv. Vojtěcha.
        Na levé straně kaple zpola nad mramorovou černou deskou se jmény obětí I. sv. války je umístěna socha sv. Václava.  Na hlavě drží knížecí korunu, v pravé ruce praporec s maltézským křížem osmihrotým-odznak maltézských rytířů, rytířského a.  špitál¬ního řádu sv. Jana Jeruzalémského, nejstaršího řádu římskokatolické církve, pak Johanitů, účastníků křížových výprav. V čes. zemích od 12.  stol. Zdravotní a sociální služba.  Pozn. Praporec s maltézským křížem svírá s knížecí postavou ostrý úhel, tvořící symbolicky písmeno V. 
        V naši obci byly původně barevné freskové obrazy dva. Druhý však podlehl nepříznivým povětrnostním vlivům a od r. 2002 se již na budově staré zájezdní hospody v 5. 4 nenalézá, ale přece jen se zachoval alespoň název Restaurace sv. Václava.  Tato budova patřila rovněž klášteru strahovskému. 
Pozn. Freska ital. 9l frescou je technika nástěnné malby anorganickýml/neústroinými/pigmenty/barvivy na Čerstvou vápennou omítku, při níž dochází ke spojení krystalků uhličitanu vápenatého se zrnky pigmentů.  Kněževeské umělecké památky jsou velmi krásné.
 
 
IV. Zaniklá kněževeská tvrz Na Slovance
Do minulosti kněževeského okolí patřily znamenité tvrze,např.ve
Středoklukách,na Černovičkách,v Čičovicích,v Lidicích,v Hostouni
a v Makotřasech.Co tvrz-to rytíř.Také v naší obci kdysi existovala
věžová stavba o několika patrech a v každém patře se dvěma až
třemi místnostmi.Píše se o ní v knize Hrady,zámky a tvrze v
Čechách,na Moravě a ve Slezsku-díl VII,Praha a okolí od
Autorského kolektivu,vedeného
Dr.Fr.Holcem,Csc,naklad.Svoboda,1988,str.136.
Tvrz=opevněné sídlo drobné šlechty/zemanů a rytířů/hlavně
V 13.-16.stol.,menších rozměrů než hrad,zpravidla umístěné
ve vsi.Bývala obehnána hradbou/valem a příkopy.Centrem obrany
byla věž.Druhy tvrzí:věžové,dvorcové,palácové a vodní./Převza-
to ze Slovníku naučného ČSAV z r.1960,doplněno z Encyklopedie
Diderot,2002.
První zmínka o zemanech z Kněževsi pochází z r.1249.První
Zpráva o tvrzi pochází z r.1383.V 16.stol.tvrz zpustla a když
r.1575 prodávali bratři Sezimové z Ústí své dědictví Ctiborovi
Služskému z Chlumu a na Tuchoměřicích,kněževeská tvrz již
neexistovala –asi po 336 letech.
Mezi majitele tvrze patřili např.Šimon kněževeský,královský
Kuchmistr,mikuláš z Kněževsi,pražský měšťan Jan z Kněževsi,
Vítek z Landštejna a Želče,Bořivoj z Okoře,Kateřina z Klinštejna
a jiní…..Když r. 1420 císař Zikmund plenil okolí Prahy,oblehl též
kněževeskou tvrz.Obránci tvrze se vzdali a byli i s přítomným
knězem upáleni !
Od 16.stol.mnohé tvrze byly přestavěny na zámek,např.blízké
Roztoky u Prahy.Jiné byly upraveny na sýpky apod.Kněževeská
Tvrz patřila mezi zaniklé,i když panský dvůr r.1575 koupil rytíř-
ský od Služských z Chlumu,rod příznivců Jednoty bratrské,ma-
jetek jim patřil do r.1615.


V. Kněževeské památky na I. a II.světovou válku.
    Pomník padlým v I.svět.válce a  pamětní desky.
    Pamětní deska obětem II.svět. války.

   
        Sousoší - Pomník padlým v I.svět. válce.
                      Z Pamětní knihy obce str. 93, 94.
      Pomník byl postaven v r. 1928, zhotovil ho sochař Vytvar ze Slaného.
    Slavnostní odhalení se konalo 10. června ve školní zahrádce před bu -
    vou školy .   Věnován je těm, kteří ve světové válce položili životy své
    za svobodu vlasti : Salivar Josef, Kozel Václav, Markup František,
                                    Švarcer Josef, Hejduk Josef, Cábal František,
                                    Čermák Václav, Čermák Antonín, Bělský Stanislav,
                                    Staněk Alois.
    Pomník na paměť - " aby památka jejich uchována věkům příštím" -
    byl postaven z dobrovolných příspěvků a péčí místních spolků. 
  
   Po okupaci německými vojsky 15.3.1939 a vzniku Bohmen und Mahren
    musel být z rozkazu německých úřadů pomník odstraněn kvůli soše
    českého legionáře v sousoší. Byla vykopána jáma za podstavcem a
    do ní sousoší uloženo. Hned po válce / po 6 letech / znovu byl pomník
    instalován na původní místo a dne 22.7.1945 znovu odhalen.

    Zároveň připojena Pamětní deska i pro oběti II. svět. války z období
    1939 - 1945 se jmény    :  Judr . Alois Chvoj, František  Sork,
                                                Josef Krahulec, Václav Líbecajt.
    Čest jejich památce!
                                 ----------------------------------------------
  
                                             Z Pamětní knihy obce Kněževse str. 150

Ze zdejší obce zatčen gestapem místní rodák a majitel hospodářství č.22
a hostince č. 4, úředník ministerstva obchodu J.Dr. A. Chvoj. Zatčen pro
ilegální činnost a umučen v konentračním táboře v Mauthausenu. Majetek
jeho zabaven a dán pod vnucenou správu okupantů...
František Sorek, zedník, syn deputátníka, nasazen byl na práci v Německu
v městě Erfurtu. Tam při náletu zasypán a zahynul. Hodný, milý chlapec.
Josef Krahulec a Václav Líbecajt zahynuli při výbuchu nalezené třaskaviny
v květnu 1945 na zahradě statku č. 18. 
                                           Pro oficiální stránky Kněževsi připravila D.M.Jelínková.

 
 
 
 
 
#